U úvodní aktivity není ani tak zajímavý její průběh, jako její původ. Vznikla totiž ani ne tři dny před startem jako náhrada původní aktivity, která se vzhledem k počtu registrovaných tümů stala neúnosnou. Smyslem celé hry nebylo startovní pole roztrhat, protože stejně všichni měli jet stejným vlakem, ale zkrátka je zhruba na hodinu zabavit a vzájemně je alespoň trochu seznámit. Malý problém byl, že jsme si při hektické přípravě aktivity neuvědomili, jak často bude třeba interakce tümů s organizátory a během hry se pak tvořily nepěkné fronty. Zabudovaná vedlejší úloha měla dát všem jednu nápovědu prakticky zadarmo, což se zřejmě povedlo - nápovědní heslo panenka bylo použito celkem čtyřiadvacetkrát.
Myšlenka odvézt tümy hned po startu mimo Prahu a nechat je se postupně do města vracet přišla už během příprav druhého ročníku. Původně měli tapüři odjíždět tak jak budou na nádraží přicházet, protože jsme si neuvědomili, že běžný půlhodinový interval vlaků se o víkendu prodlužuje na neúnosnou hodinu. Tím bylo rozhodnuto, že pojedou všichni společně a tudíž je třeba je něčím zabavit. Dvě pracné vedlejší šifry snad jako zábava stačily.
Samotná první šifra byla jednoduchá, bylo jen třeba doslova splnit všechny pokyny ve správném pořadí a najít všechny tři části druhé šifry. Na první šifru nebylo možné brát nápovědu a žádný tüm si nevzal řešení.
Řešení vedlejší úlohy se substitucí je prostá aplikace frekvenční analýzy. Nápovědní heslo paraple bylo použito čtyřiadvacetkrát. Zajímavá je ale vedlejší úloha se závorkovými čísly. Její vysvětlení si zaslouží celou vlastní sekci.
Nápovědní heslo kokrhel je zapsáno jako řada čísel - pořadní písmen v abecedě. Každé číslo C je zapsáno pomocí mocnin svého prvočíselného rozvoje. Tedy pokud postupně zapíšeme počty výskytů prvočísel v prvočíselném rozkladu C od největšího prvočísla k nejmenšímu, zakódujeme tak složené číslo.
Příklad:
2 : 0. -> 1. 4 : 0. -> 2. 6 : 0.0. -> 1.1. 8 : 0. -> 3. 10: 0.0.0. -> 1.0.1. (10 = 5^1 * 3^0 * 2^1) 30: 0.0.0. -> 1.1.1. 60: 0.0.0. -> 1.1.2. (60 = 5^1 * 3^1 * 2^2)
Definitivní zápis čísla je rekurzivní:
speciální případ tvoří číslice 0, kterou zakódujeme jako "" (prázdný řetězec). Každé číslo, které zakódujeme, na závěr obalíme závorkou, abychom ho mohli v posloupnosti čísel identifikovat. Tudíž ČÍSLO 0 je (). Všechna další čísla (1, 2, 3, 4, ...) zakódujeme nejdřív pomocí hlavního principu a obalíme závorkou, čísla nyní uvnitř závorky opět rekurzivně zakódujeme. Číslo 1 tedy zakódujeme jako (()) tedy dvě na nultou.
Příklad:
84 = 7^1 * 5^0 * 3^1 * 2^2 = 1.0.1.2. = (1.0.1.2.) = ((())0.1.2.) = ((())()1.2.) = ((())()(())2.) = ((())()(())((())))
Další příklady:
1.0.0.0.0 zakódujeme pomocí ((())()()()()) a znamená to první mocninu páteho prvočísla, tedy číslo 11.
1.0.1.0.1 znamená dle stejného pravidla násobek 11*5*2 = stodeset a zapíše se jako ((())()(())()(()))
Heslo z této úlohy bylo použito celkem čtyřikrát.
Na třech papírech je třikrát dvacet jedna trojúhelníků. Každý z nich obsahuje slovo a jeden symbol, nebo jednu tučnou stranu. Trojúhelníky v každém zadání mají symboly nebo tlusté čáry na stejné straně, různé od zbylých dvou částí zadání. Cílem je vytvořit trojice trojúhelníků tak, aby slova v nich společně asociovala slovo čtvrté. Sloučením těchto tří trojúhelníků vzniká výsledný trojúhelník, který má uprostřed asociované slovo a u každé strany symbol, nebo tlustou čáru. Takový trojúhelník byl také nalepen v zastávce Roztoky-Žalov jako terénní nápověda. Tyto výsledné trojúhelníky je možné jednoznačně poskládat jako puzzle tak aby stejné symboly sousedily a tučné strany tvořily okraj celého obrazce. Tajenku UHOLIČKY ROZTOCKA PEKLO potom čteme v prvních písmenech asociovaných slov po řádcích zleva doprava.
Dodatečná instrukce říká, že máme hledat 100 metrů od návsi. Téměř na návsi v Úholičkách je ve stráni hospůdka, na jejímž komíně jsou dvě šipky s nápisy NEBE a PEKLO. Třetí šifra ležela kousek od tohoto komína.
Druhá šifra měla za cíl definitivně doroztrhat startovní pole po řežském bloudění. To se podařilo, dokonce tak důkladně, že v době, kdy poslední tümy přicházely na třetí stanoviště, tümy v čele už se blížily na stanoviště 11. Na šifru 2 bylo použito 16 řešení.
Asociační trojice:
ulice - Evropská, slepá, seriál
hlad - kuchař, zeď, nedůvěra
olympiáda - oheň, Athény, kruh
lev - král, Tolstoj, jáma
Indie - slon, karí, sárí
černý - Petr, baron, obelisk
kolo - mlýn, bicykl, Rusko
ypsilon - h ch k r d t n, prak, -.--
rozum - kapsa, hrst, krátký
oříšek - záhada, muškát, tři
zub - pila, čas, mléčný
tapür - noc, org, kopytník
olovo - volovo, lít, vesta
chyba - lávka, bota, hrubka
kočka - ne pes, fešná slečna, Micka
atlas - mapa, obr, pohoří
pytel - zajíc, záplata, straš
etiketa - viněta, chování, Špaček
koláč - graf, frgál, svatební
látka - učivo, manšestr, hmota
opera - prohlížeč, zpěvohra, Hubička
Číselná řada byla velmi jednoduchá, ale velmi nebezpečná šifra. Řada vznikla prostüm převedením textu na čísla podle pořadí písmen v abecedě a vynecháním jakýchkoliv oddělovačů. Z toho plyne i absence číslice 7 v zadání, protože písmena G a Q jsou v běžném textu poměrně řídká.
Na třetí šifru bylo vybráno 11 nápověd a 6 řešení.
Další z řady jednoduchých šifer pro zlepšení nálady po pracné šifře 2. Slova v legendě jsou otrocké (občas trochu nezvyklé) překlady běžně používaných termínů z cizích jazyků. Doplněním originálníh znění získáme tajenku Svrkyně, koupaliště.
I přes její trivialitu byla na čtvrtou šifru použita jedna nápověda.
Větu odpovídající pravidlům z vedlejší úlohy C vymyslelo a odevzdalo čtrnáct tümů (jsou uvedeny na stránce výsledků). Pro nápovědu jich bylo použito jedenáct.
šifra, audio k vedlejší úloze D.
Audio šifra využívá stereo efektu. První číslo zní uprostřed, zbylá vždy vlevo nebo vpravo. Čísla popisují pohyb v abecedě: začíná se na pozici 18 - R a následně se vždy udělá odpovídající počet posunů doleva nebo doprava a zapíše se písmeno do tajenky. Vychází rozcestí Nový mlýn.
Audio šifra si vyžádala deset nápověd a čtyři řešení.
Správným zodpovězením všech otázek ve vedlejší úloze D získáme heslo trepka, které bylo použito celkem čtrnáctkrát. Za sochu tapüra bylo možné získat další nápovědu prakticky zadarmo. Heslo staniol bylo využito třiadvacetkrát.
První těžší šifra. Čísla jsou na papíře vždy buď čtyříkrát, nebo jen jednou. Ta, která se vyskytují čtyřikrát tvoří pravoúhelníky - čtverce, vodorovné obdélníky a svislé obdélníky (orientace vzhledem k číslu). Když zapíšeme typy pravoúhelníku v pořadí podle čísel a samostatná čísla použijeme jako oddělovač, získáme zápis římských čísel: čtverec je X, vodorovný obdélník V a svislý obdélníček I. Tomu odpovídají i jejich plochy: Vodorovný obdélník je polovina čtverce a svislý obdélníček pětina vodorovného obdélníku.
Na šestou šifru padlo třináct nápověd a dvanáct řešení.
Přehlasované u sice často používáme v textech jen tak, ale přesto je třeba se na něj soustředit, obzvlášť když se v textu vyskytuje i slovo tapír. Vypsáním slov obsahujících ü a přečtením jejich prvních písmen získáme mezitajenku „Kobyla má malý bok“. Cílem tedy je najít v textu palindromy. Všechny mají lichou délku a jejich prostřední písmena tvoří tajenku.
Nápovědu na sedmou šifru použilo devět tümů, řešení si vzalo šest.
Při pohledu na zadání je jasné, že každému písmeni připadá jeden bod na obvodu obdélníka. Některé body bude zřejmě třeba vybrat a použít. Písmena jsou poměrně rozumná a mohla by tvořit tajenku nebo mezitajenku. Ü vpravo dole pomůže najít slovo tapür, které se dá rozvinout na „tapürků“. Podle stejného principu můžeme kolem celého obdélníku ob písmeno přečíst text „čtrnáct malých tapürků ve svých chlívcích mlsalo bonbóny, nejmíň Alois nejvíc Yvetka“ s dvanácti chybami. Chyby tvoří písmena A-F, každé dvakrát. Spojením A s A, B s B, atd. rozdělíme obdélník na čtrnáct oblastí. Žádná čára neprotne žádnou tečku. Spočítáním teček v jednotlivých oblastech získáme písmena tajenky, která čteme přibližně po řádcích.
Šifra 8 je plná zajímavých náhodných s řešením nesouvisejících vlastností: Vodorovně je mezi písmeny 26 mezer, svisle 14. Nápověda, kterou tvořily číslice 1, 2 a 3 myšlené jako maska na čtení začátku textu (zapsáním číslic k písmenům a čtením písmen se stejným číslem) obsahovala patnáct čísel, jejichž součet byl 26. Přiložením celého obdélníku na mapu je dokonce možné najít takovou polohu, kde tečky odpovídají z velké části umístění vesnic a dlouhé bílé místo padne na přistávací dráhu letiště Ruzyně. A to všechno vzniklo čirou náhodou. Věděli jsme jen o vodorovném a svislém počtu písmen, jehož oprava by ale opticky rozbila zadání. Báli jsme se, že by pak zjevně různé vzdálenosti bodů na obvodu příliš mátly a testeři se shodovali, že po přečtení nápovědního textu a nalezení přebývajících písmen každý zajímavá čísla opustí ve prospěch správného řešení.
Osmá šifra na chvíli zpomalila postup téměř všech tümů a byla první těžkou šifrou hry. To se projevilo i na počtu nápověd - bylo jich použito patnáct - a řešení. Těch bylo vybráno čtrnáct.
Na obvodu celého obrazce je ve skupinkách vždy na začátku černá tečka, není-li bílá tečka úplně sama. To nabádá k použití binární soustavy. Každá skupina tvoří číslo od 0 do 9. Tyto číslice podle větvení sloučíme do dvouciferných čísel v desítkové soustavě a získáme čísla od 1 do 26, tedy písmena abecedy. Ta dále sloučíme do slov, která společně tvoří tajenku.
Binární čísla si vyžádala deset nápověd a tři tümy si na ně vzaly řešení.
Práci s odhalením chyb v permutacích řetězců si daly tři tümy. Odměnou jim bylo nápovědní heslo poleno.
Na první pohled je jasné, že jde o tolik Nakopnutá rodná čísla. Každému číslu navíc odpovídá jedna událost uvedená v článku o nejstarším tapürovi. Klíčem je si všimnout, že všechny popisy událostí jsou velmi násilně dvouslovné (první kosmonaut, smrt Horákové). Události přiřadíme k číslům, doplníme poslední číslici a podle pohlaví čísla čteme z prvního (sameček) nebo druhého (samička) slova tolikáté písmeno, jakou číslici jsme doplnili.
Na rodná čísla si vzalo nápovědu pět tümů, řešení potřebovalo osm.
Jednoduchá grafická šifra. Sloupce tabulky tvoří čtyři obrázky zapsané jako pořadí černých čtverečků v řádcích jednotlivých obrázků. Zakreslením¨ vznikají symboly kříž, kaple, kříž a upřesnění „pod lavičkou u brány“. Další šifra je u brány hřbitova v Nebušicích, který je na mapě značen právě dvěma značkami kříže a jednou kaplí.
I přes terénní nápovědu bylo na jedenáctou šifru potřeba osm řešení.
Každé z podezřele dlouhých slov je možné jednoznačně rozdělit na více slov, která tvoří větu nebo slovní spojení. Je třeba přitom respektovat pády patřící k předložkám. Tímto dělením (Od-skota-čte, skoro-sedlá-kovy, sex-tet, verš-o-vaně) získáme jednoslabičné a dvouslabičné části, které tvoří morseovku. Jedno slovo zadání je vždy jedno písmeno, jednoslabičná část je tečka, dvouslabičná čárka.
Na dvanáctou šifru si vybralo řešení sedm tümů.
Při vstupu do üfa bliká jedna dioda. Při stisku jí příslušejícího tlačítka začne blikat jiná. Při stisku odpovídající tlačítka začnou blikat dvě různé. Pak je třeba zároveň stisknout nebo zatáhnout za spínače u obou (není potřeba impulz v jednu chvíli, stačí všechny držet zároveň). Místo blikání některé spínače pípají. Zároveň zní maximálně čtyři výstupy. Když obsluha dostatečně dlouho drží s üfem krok a vrací stejný vstup jaký dostává výstup (tj. podrží ty spínače, které blikají nebo pípají) üfo ztichne, přerušovaně zapípá a morseovkou vydá polohu dalšího stanoviště.
Naše původní představa byla, že budou tapüři muset na ovládání celé aktivity přijít. Bohužel jsme neměli možnost ji před hrou otestovat, protože její transport byl komplikovaný. Obtížnost jsme tak hrubě podcenili a hned při příchodu Pralinek zvlášť bylo jasné, že bude potřeba tümům vysvětlit, co je jejich úkolem a i tak není jisté, že se aktivitu podaří zdolat. Náš odhad času řešení byl kolem patnácti minut (sami jsme to jako autoři zvládli na poprvé asi za dvě minuty). Ve skutečnosti se tümům nedařilo ani po půl hodině, když už byla hra dost nezábavná. Přikročili jsme tedy k omezení času na řešení na 25 minut a následnému prozrazení řešení. I tak se na stanovišti okamžitě začaly tvořit fronty a tak jsme některé tümy nechali pokračovat s pětadvacetiminutovou penalizací.
Před koncem hry jsme se navíc kvůli üfu dostali do konfliktu s velmi odhodlaným strážcem ochrany přírody, který se na nic neptal a rovnou nám rozkázal abychom „si ten krám sbalili a vypadli,“ že „se tam nemůžeme jen tak rozprdelit“ a že „je tam máme za pět minut“. Při důkladném zkoumání mapy jsme pochopili, že rozcestí už je součástí přírodního parku. Policii ten muž skutečně zavolal, ale byla chápavá a nedělala narozdíl od strážce velké problémy, když jsme ji ujistili, že v poledne všechno uklidíme a nezůstane po nás památky.
Písmena A, G, M, T a Z, jsou v abecedě podezřele pravidelně rozmístěná. Když abecedu zapíšeme do tabulky 5x5, dostanou se A, G a M na hlavní diagonálu. Když navíc vynecháme Q, dostane se na hlavní diagonálu i T a Z. Řádky a sloupečky tabulky označíme písmenem, které je v daném řádku/sloupci na hlavní diagonále. Tak získáme kódovací nástroj, pomocí kterého každé písmeno můžeme zapsat jako dvojici souřadnic. Tajenka zní OSAMOCENA LAVICKA. V okolí samozřejmě žádná jednoznačná lavička není. Je třeba se zamyslet, co by mohlo řešení ještě znamenat, a uvědomit si, že po celé dlouhé terénní trase už jsme zase ve městě. Pohledem do mapy je možné odhalit nedalekou ulici Osamocenou, ve které je kýžená lavička s další šifrou.
Poloha tohoto stanoviště, respektive její popis, byly zvolené nešťastně. V mapě není vyhlídka jasně označená a vyhlídek je v tom místě tolik, že je možné tu správnou hledat i několik hodin. To jsme zjistili hned potom, co prošlo prvních několik tümů. Napřipadalo nám ale fér pro další tümy polohu upřesnit pomocí šipky nebo samolepek s logem. Těm, kteří při hledání dívčího skoku dlouze bloudili se dodatečně omlouváme a příště už bezpodmínečně do testování zařadníme i test terénní.
Na čtrnáctou šifru padlo závratných devatenáct nápověd a jedenáct řešení.
Jednoduchá šifra na závěr. Šestnáct domečků jsou písmena tajenky. Každý domeček má tři patýrka a v nich po dvou bytečcích. Písmena tedy zapisujeme Braillovým písmem podle toho, kde nechá Paleček dáreček. Při tom je třeba respektovat popis domečků, aby dárečky přehozené přes zahrádky přistály ve správných bytečcích.
Šifra byla myšlená jako oddechová a zdržovací před cílem. Doufali jsme, že alespoň první čtení proběhne nahlas a tüm se u něj díky hromadě zdrobnělin zasměje. Alespoň na testovací tümy to fungovalo. Na ty ve hře snad i přes stašnou ranní zimu taky.
Na poslední šifru bylo použito osm nápověd a čtyři tümy si těsně před cílem vzaly řešení.